István Horváth (poeto)

El Vikipedio, la libera enciklopedio
István Horváth
Persona informo
Naskiĝo 9-an de oktobro 1909 (1909-10-09)
en Ozd
Morto 5-an de januaro 1977 (1977-01-05) (67-jaraĝa)
en Kluĵo
Lingvoj hungararumana
Ŝtataneco Rumanio
Familio
Infano Arany Horváth
Okupo
Okupo poeto • romanisto
vdr

HORVÁTH István (horva:t) estis rumania hungara poeto, verkisto naskita Magyarózd la 9-an de oktobro 1909 kaj mortinta la 5-a de januaro 1977 en Kluĵo.

Biografio[redakti | redakti fonton]

István Horváth en 1920 komencis la kolegion de Aiud, sed pro materialaj malfacilaĵoj li ne povis fini ĝin, tial li estis memlerninto. Ekde 1921 li laboris kiel agrikultura partulo en Marosdég, kiel servisto en sia naskiĝvilaĝo, en Kluĵo kaj Bukareŝto. Inter 1926 kaj 1940 li mastrumadis hejme; dume li estis tagsaljristo, fabriklaboristo. En septembro 1940 li transloĝis en Koloĵvaron,kie li estis okazlaboristo, ekde novembro helpservisto en la Universitata Biblioteko de Kluĵo. Elde 1942 li estis universitata suboficisto en Filozofia Instituto. Ekde aŭtuno 1945 ĝis 1949 li fariĝis redaktoro de gazeto de MNSZ, Falvak Népe. Ekde 1956 ĝis 1959 li gvidis la poemrubrikon de Utunk. Pro grava malsano en 1962 oni pensiumis lin. Li mortis pro aŭtomobiltrapaso kaj li estas entombigita en sia naskiĝvilaĝo.

Ĉefaj verkoj[redakti | redakti fonton]

  • Kórház, romano, Kvár, 1939;
  • Az én vándorlásom, poemoj., Kvár, 1943;
  • Kipergett magvak, rakontoj., <Kvár KMIK>, 1944;
  • Nehéz szántás, v., Kvár, 1945;
  • A kacsa és a kakas, Bk., 1947;
  • Ózdi népmesék, Bk., 1948;
  • Jegenye, népmese, Bk., 1948;
  • Az okos macska. Malozsavölgyi és csángóvidéki népmesék [Sipos Bellával], Bk., 1948;
  • Árad a falu, v., Bk., 1949;
  • Bomlik a rügy, v., Bk., 1950;
  • A szürke kos, elb., Bk., 1950;
  • Törik a parlagot, r., Bk., 1950;
  • A csere, elb., Bk., 1951;
  • Új betűvel, v., Bk., 1951;
  • Szépülő hazánk tájain, v., Bk., 1952;
  • Balogh Eszti hajnala, ifj. r., Bk., 1954;
  • Válogatott versek, Bk. 1954;
  • Csali gróf, r., Bk., 1955;
  • Zölderdő fia, mesék, Bk., 1955;
  • Dicsekedő Habakuk, gyv., Bk., 1956;
  • Pacsirta rebben fel, v., Bk., 1956;
  • A szürke kos, mesék, elb., Bk., 1957;
  • Krizantémok, v., Bk., 1960;
  • Tücsökhegedű, gyv., Bk., 1961;
  • Fenséges adósság, vál. v., Bk., 1962;
  • A tavasz harangja, gyv., Bk., 1964;
  • Tanúként, v., Bk., 1964;
  • Horváth István legszebb versei, Bk., 1967;
  • Harmat a fűszálon, v., Bk., 1968;
  • Nyomok porban, hóban, elb., Bk., 1969;
  • Egy gyöngyszem, két gyöngyszem. Ózdi népmesék, Bk., 1970;
  • Magyarózdi toronyalja, szociogr., Kvár, 1971;
  • Tornyot raktam. Összegyűjtött versek 1941-1970, Bk., 1972;
  • Kiáltás halál ellen, v., Kvár, 1973;
  • Visító csend, v., Bk., 1975;
  • Az idő vízesése, v., Bk., 1977;
  • Örvénylő harmatcseppek, elb., Kvár, 1976;
  • Kipergett magvak. Novellák, vallomások, önéletrajzi regényrészletek, [s. a. r., utószó Cseke Péter], Bk., 1981;
  • Az erdő leánykája, gyv., Bk., 1982;
  • Ütközők között, vál. v., 1983;
  • Leválthatatlan őrszem, vál. v., 1983; Harmatgyöngy, gyv., Bk., 1989;
  • A tenger hangja(i), novellák, Kvár, 1991;
  • Bűnhődés büntetlenül, 1992.

Fontoj[redakti | redakti fonton]