Resumo

Pozicio de la fotilo	49° 49′ 53,83″ No, 15° 34′ 20,15″ Or	Tiu cxi bildo kaj pliaj sur OpenStreetMap	49.831619; 15.572264

Faktografie

V rámci regionálního členění georeliéfu (tvaru zemského povrchu) jsou součástí geomorfologické podsoustavy Českomoravská vrchovina. Leží z hlediska administrativně správního většinou plochy v Pardubickém kraji, menší částí na jihozápadě v Kraji Vysočina a úzkým okrajem na severozápadě ve Středočeském kraji. Na vymezených lokalitách jsou zvláště chráněným územím, v severozápadní oblasti od roku 1991 součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory a jihovýchodní část je již od roku 1970 začleněna do Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Typem georeliéfu plochá vrchovina (nikoliv hornatina) v polohách od 198 do 737 m n. m., se střední výškou 480,4 m a středním sklonem 3° 45" je zhruba trojúhelníkového půdorysu. Výrazný je zejména tzv. železnohorský hřbet, především mezi obcemi Licoměřice a Sloupno, mohutné zemské klínové kry ukloněné k severovýchodu, typicky na linii Seč - Slatiňany. Nejnižší poloha je na úrovni řeky Labe u vodního jezu v katastrálním území Týnec nad Labem v okrese Kolín náležejícím do Středočeského kraje. Nejvyšším bodem s nadmořskou výškou 737,4 m je vrchol „U oběšeného" v katastrálním území Svratouch v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje. Geomorfologicky se člení na dva podcelky, severozápadní část s názvem Chvaletická pahorkatina a na jihovýchodě horopisem vyšší Sečskou vrchovinu. Nad tzv. železnohorským tektonickým zlomem je hřbet výrazně členitý, zřejmý v pohledu z plošiny Hornosázavské pahorkatiny od Pařížova (viz foto). Přerušení hlavního železnohorského hřbetu nad Třemošnicí je zdůrazněné dvěma geomorfologickými útvary (na snímku dobře znatelnými), zleva Lovětínskou roklí protékanou Lovětínským potokem a Hedvikovskou roklí se Zlatým potokem. Mezi roklemi leží dva vrcholy Podhradské kotliny, na snímku vlevo se zříceninou hradu Lichnice na vrchu 504,0 m n. m. s pomístním názvem Světlík (též Světlice) a vpravo od něho se širokou vrcholovou částí vrch „Kobylí hlava" (469,6 m n. m.). Od Lovětínské rokle (v pohledu vlevo) pokračuje část železnohorského hřbetu s názvem „Stráně" ve Chvaletické pahorkatině k jejímu nejvyššímu vrcholu „Krkanka" (567,8 m n. m.) a od něho postupně snižující se k severozápadu až k řece Labe. Od Hedvikovské rokle vpravo pokračuje Sečská vrchovina s částí železnohorského hřbetu s názvem „Kaňkovy hory" (vrcholová část až 560,0 m n. m.) na území geomorfologického okrsku Kameničská vrchovina. Jádro Železných hor tvoří zejména hlubinné vyvřeliny železnohorského (nasavrckého) plutonu v oblasti Nasavrky - Trhová Kamenice - Skuteč a chvaletického žulového masivu, včetně hornin obsahující železnou rudu. V minulosti se železná ruda dobývala ve více lokalitách. Literatura uvádí, že od dolování železné rudy vznikl i název pohoří, například tzv. Zbraslavská kronika uvádí jejich latinský název „Montes ferrei" (česky: Hory železné). Pohled na železnohorský hřbet například z plošiny Hornosázavské pahorkatiny vyvolává dojem horského hřebene a mohl (hypoteticky) také posilovat nazývání oblasti horami.

Resumé

Železné hory jsou krajinnou oblastí v rozsahu poloh 198 až 737 m n. m. a geomorfologický celek o rozloze 761.77 kilometrů čtverečních, georeliéfem (tvarem zemského povrchu) plochá vrchovina, dojem hornatiny vyvolává hřbet mohutné zemské klínové kry v severní části Českomoravské vrchoviny, výrazný od jihozápadu např. z Hornosázavské pahorkatiny (viz foto). Zeměpisné jméno (oronymum) obecně nazývaného pohoří vrchovinného rázu je odvozeno od dobývání železné rudy, v minulosti ve více lokalitách oblasti.

Externí odkazy

• Český úřad zeměměřičský a katastrální – Základní mapa České republiky: přibližná kompozice Železné hory
• Česká geologická služba – Geologická mapa České republiky: přibližná kompozice Železné hory, mapa 1:500 000 archive copy at the Wayback Machine
• Turistická mapa – Třemošnice a okolí
• Železné hory – heslo CS Wikipedie

Permesiloj:

Mi, la posedanto de la aŭtorrajto por ĉi tiu verko, ĉi-maniere publikigas tiun laŭ la jena permesilo:

Ĉi tiu dosiero disponeblas laŭ la permesilo Krea Komunaĵo Atribuite-Samkondiĉe 4.0 Tutmonda.

Vi rajtas:

• kunhavigi – kopii, distribui kaj publikigi la verkon
• aliigi – modifi, adapti, kompletigi, transformi, uzi la tutan verkon aŭ ties partojn, memstare aŭ en aliaj verkoj

La verko rajtas esti kunhavigata nur:

• atribuite – Vi devas atribui aŭtorecon, liveri ligilon al la permesilo kaj marki ĉu ŝanĝoj estis faritaj. Faru tion en aprobinda maniero, tamen ne sugestante, ke permesinto aprobas vin aŭ vian uzon.
• samkondiĉe – Se vi rekombinas la verkon, transformas ĝin aŭ kreas devenaĵon bazitan sur ĝi, vi rajtas distribui la rezultan verkon nur laŭ la sama aŭ kongrua permesilo kompare kun ĉi tiu.

https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0CC BY-SA 4.0 Creative Commons Attribution-Share Alike 4.0 truetrue