Administra divido de Ĉeĥio

El Vikipedio, la libera enciklopedio
Vido al regionoj de Ĉeĥa respubliko kaj iliaj blazonoj
Distriktoj de Ĉeĥio

Ĉeĥio administre dividiĝas en 14 regionojn, 77 distriktojn (la regionoj estis lasitaj eĉ post enpraktikigo de civitoj kun disvastigita efikeco precipe pro statistikaj celoj kaj ŝtata administrado) kaj en 205 civitojn kun disvastigita efikeco. Plu la teritorio de la respubliko estas administrata per 384 komisiitaj civitaj oficejoj. Sume en Ĉeĥio troviĝas 6 254 civitoj.

Pli detalaj informoj troveblas en artikolo Ĉeĥio.

La ŝtatan administradon faras ĉiuj nomitaj konsisteroj de la administra divido krom civitoj, aŭtonomion ankaŭ ĉiuj konsisteroj krom distriktoj.

Administra divido
Regiono Distrikto Civito kun disvastigita efikeco
Sudbohemia regiono České Budějovice České Budějovice
Trhové Sviny
Týn nad Vltavou
Český Krumlov Český Krumlov
Kaplice
Jindřichův Hradec Dačice
Jindřichův Hradec
Třeboň
Písek Milevsko
Písek
Prachatice Prachatice
Vimperk
Strakonice Blatná
Strakonice
Vodňany
Tábor Soběslav
Tábor
Sudmoravia regiono Blansko Blansko
Boskovice
Brno-urbo Brno
Brno-provinco Ivančice
Kuřim
Rosice |- Šlapanice
Tišnov
Břeclav Břeclav
Hustopeče
Mikulov
Pohořelice
Hodonín Hodonín
Kyjov
Veselí nad Moravou
Vyškov Bučovice
Slavkov u Brna
Vyškov
Znojmo Moravský Krumlov
Znojmo
Regiono Karlovy Vary Cheb
Cheb
Mariánské Lázně
Karlovy Vary Karlovy Vary
Ostrov
Sokolov Kraslice
Sokolov
Regiono Hradec Králové Hradec Králové Hradec Králové
Nový Bydžov
Jičín Hořice
Jičín
Nová Paka
Náchod Broumov
Jaroměř
Náchod
Nové Město nad Metují
Rychnov nad Kněžnou Dobruška
Kostelec nad Orlicí
Rychnov nad Kněžnou
Trutnov Dvůr Králové nad Labem
Trutnov
Vrchlabí
Regiono Liberec Česká Lípa Česká Lípa
Nový Bor
Jablonec nad Nisou Jablonec nad Nisou
Tanvald
Železný Brod
Liberec Frýdlant
Liberec
Semily Jilemnice
Semily
Turnov
Moraviasilezia regiono Bruntál Bruntál
Krnov
Rýmařov
Frýdek-Místek Frýdek-Místek
Frýdlant nad Ostravicí
Jablunkov
Třinec
Karviná Bohumín
Český Těšín
Havířov
Karviná
Orlová
Nový Jičín Bílovec
Frenštát pod Radhoštěm
Kopřivnice
Nový Jičín
Odry
Opava Hlučín
Kravaře
Opava
Vítkov
Ostrava-urbo Ostrava
Regiono Olomouc Jeseník Jeseník
Olomouc Litovel
Olomouc
Šternberk
Uničov
Prostějov Konice
Prostějov
Přerov Hranice na Moravě
Lipník nad Bečvou
Přerov
Šumperk Mohelnice
Šumperk
Zábřeh
Regiono Pardubice Chrudim Chrudim
Hlinsko
Pardubice Holice
Pardubice
Přelouč
Svitavy Litomyšl
Moravská Třebová
Polička
Svitavy
Ústí nad Orlicí Česká Třebová
Králíky
Lanškroun
Ústí nad Orlicí
Vysoké Mýto
Žamberk
Plzeňský Domažlice Domažlice
Horšovský Týn
Klatovy Horažďovice
Klatovy
Sušice
Plzeň-sudo Blovice
Nepomuk
Přeštice
Stod
Plzeň-urbo Plzeň
Plzeň-nordo Kralovice
Nýřany
Rokycany Rokycany
Tachov Stříbro
Tachov
Prago
Mezbohemia regiono Benešov Benešov
Vlašim
Votice
Beroun Beroun
Hořovice
Kladno Kladno
Slaný
Kolín Český Brod
Kolín
Kutná Hora Čáslav
Kutná Hora
Mladá Boleslav Mladá Boleslav
Mnichovo Hradiště
Mělník Kralupy nad Vltavou
Mělník
Neratovice
Nymburk Lysá nad Labem
Nymburk
Poděbrady
Prago-oriento Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Říčany
Prago-okcidento Černošice
Příbram Dobříš
Příbram
Sedlčany
Rakovník Rakovník
Regiono Ústí nad Labem Děčín Děčín
Rumburk
Varnsdorf
Chomutov Chomutov
Kadaň
Litoměřice Litoměřice
Lovosice
Roudnice nad Labem
Louny Louny
Podbořany
Žatec
Most Most
Litvínov
Teplice Bílina
Teplice
Ústí nad Labem Ústí nad Labem
Regiono Vysočina Havlíčkův Brod Chotěboř
Havlíčkův Brod
Světlá nad Sázavou
Jihlava Jihlava
Telč
Pelhřimov Humpolec
Pacov
Pelhřimov
Třebíč Moravské Budějovice
Náměšť nad Oslavou
Třebíč
Žďár nad Sázavou Bystřice nad Pernštejnem
Nové Město na Moravě
Velké Meziříčí
Žďár nad Sázavou
Regiono Zlín Kroměříž Bystřice pod Hostýnem
Holešov
Kroměříž
Uherské Hradiště Uherský Brod
Uherské Hradiště
Vsetín Rožnov pod Radhoštěm
Valašské Meziříčí
Vsetín
Zlín Luhačovice
Otrokovice
Valašské Klobouky
Vizovice
Zlín

La evoluo de la administra divido[redakti | redakti fonton]

Administra divido 1862 - 1918[redakti | redakti fonton]

Reĝlando ĉeĥa Margraflando Moravio Grandduklando silezia
statutaj urboj 2 6 2
politikaj distriktoj 90 30 7

Administra divido 1918 - 1938[redakti | redakti fonton]

lando ĉeĥa lando moraviasilezia
statutaj urboj 1 2 (Brno,Olomouc)
politikaj distriktoj 103 32

Vido de ŝanĝoj de la administra divido[redakti | redakti fonton]